PSYCHOSOMATIKA

Podstatou psychosomatické péče je celostní pohled na zdraví člověka. Nemoc je důležitá informace, v celku tělo-mysl-duše si něco vyžaduje naši pozornost. Už Platón před téměř 2500 lety poukázal, že „Největší chybou v léčení nemocí je, že existují lékaři pro choroby těla a jiní pro choroby duše, přestože obojí nelze oddělit.“.

U většiny onemocnění lze najít psychosomatické souvislosti. K nalezení příčiny je potřeba jít po stopách své nemoci či bolesti, podívat se pod povrch a najít souvislosti. Většinou onemocníme za určitých životních okolností a naše nemoc pak zase zpětně ovlivňuje náš život.

Psychosomatika tedy není nic nového, současná západní medicína, která člověka rozdělila na jednotlivé části těla, se pouze zapomněla dívat na člověka jako celek. Somatizující pacient není simulant ani hypochondr, jen se zatím nikdo nedokázal podívat na jeho potíže v širších souvislostech. Stres, nepohoda nebo konflikty přitom mohou mít i typicky tělesné projevy (potíže s trávením – „něco mi leží v žaludku, něco nemůžu strávit“ apod.).

Občas se ke mně dostanou pacienti s potížemi, kde žádná vyšetření nebo laboratorní rozbory nenašly vysvětlení a tedy diagnózu. Lékař své možnosti vyčerpá, ale pacientův stav se stále nezlepšil. Přitom příběh pacientovy nemoci jasně ukazuje na psychosomatické souvislosti. Kombinací psychoterapie a metod tradiční čínské medicíny můžeme společně najít cestu z takového začarovaného kruhu.